Nostalgie.

To zlé cosi. Divím se že tu ještě pořád je i přes to že moc dobře ví že ji nemam ráda.
Jeden by řekl že mě to ani tolik nechytí. Chytilo.
Jde o to že jsme prodali byt ve kterém jsem se vyrůstala a většinu života žila. Je to divný. Už nikdy ten byt neuvidím.
Oukej zas tak odvařená z toho nejsem. Jen to je kapku nostalgické.
Kdo to doteď nepochytil tak jsem minulí týden měla prázdniny. Ano! Celý týden! Přesně 10 dní! Záviďte.
Každopádně jeden z nich sme se s matinkou spakovali a odfrčeli si to do Pardubic začít vyklízet byt.
Divili byste se co všechno jsem našla.

....Hrnce. A Pána Prstenů. A svoje akvarelové čtvrtky či jak se tomu nadává.
 Ano, jsem původem Pardubičák, komu to stále necvaká. A vůbec na to nejsem hrdá. Jak taky jinak.

Moje úroveň už upadá. Píšu depresivní články. A do toho všeho ještě o mě! Konec.

Najděte 5 rozdílů.
Výhra: Objetí od boha! Ode mě!

Jsme rodina co ráda čte. A ano všechny ty bedny jsou plné knížek.